Chceme být motorem rekonstrukcí, ne pouze pokladničkou na dotace
Kritici říkají, že stavební spoření je v éře investičních platforem a ETF produktem z minulého století, který přežívá jen díky státní podpoře. Má tento produkt pro moderního klienta s vyšší finanční gramotností ještě smysl a případně v čem?
Srovnávání stavebního spoření s akciovými investicemi se v poslední době objevuje často, ale považuji to za poněkud nebezpečné. Jde o úplně jiné rizikové profily, časové horizonty a účely. Investice do ETF nebo penzijních fondů jsou skvělé pro dlouhý horizont desítek let, typicky na důchod. Stavební spoření je ale střednědobý produkt na pět až šest let s nulovým rizikem a zaručenou mírou zhodnocení, ideální pro tvorbu "hromádky" peněz na konkrétní účel. Například na rekonstrukci, na družstevní bydlení, případně na akontaci k budoucí hypotéce nebo jiné účely. Pokud někdo vsadí vše na akciový index a bude peníze potřebovat za pět let, může se snadno stát, že trh bude zrovna v poklesu a on bude muset prodat se ztrátou ve špatný okamžik. Stavebko je v tomto horizontu bezpečný střednědobý přístav s nadprůměrným zhodnocením.
Jak je to ale s výnosem? Když si dnes porovnám čisté zhodnocení stavebka se spořicími účty, kde lidé nemají peníze "zamčené" na šest let, vychází to stále racionálně?
Rozhodně ano. Pokud započteme státní příspěvek, úročení a bonusy, které spořitelny nabízejí, a odečteme poplatky za vedení a daně, dostáváme se nyní na čistý výnos kolem 4,5 až 4,6 procenta ročně. Je důležité si uvědomit, že jde o výnos po zdanění. Aby se klient dostal na podobnou částku na běžném spořicím účtu, musel by tam mít hrubý úrok přes pět procent. Navíc úroky na spořicích účtech postupně klesají a pravděpodobně půjdou dolů i nadále, zatímco u stavebního spoření máte výnos na šest let garantovaný smlouvou.
Přesto je průměrný věk vašeho klienta kolem padesáti let. Co to vypovídá o atraktivitě pro mladou generaci?
Průměrný věk kolem padesátky odráží životní cyklus. Lidé ve středním věku často řeší modernizaci bydlení nebo spoří dětem. Mladší generace dává často přednost dynamičtějším investicím, ale i pro ně má stavebko unikátní hodnotu v podobě nároku na úvěr. Pokud máte stavební spoření, máte ze zákona nárok na úvěr s úrokovou sazbou, která smí být maximálně o tři procentní body vyšší než úročení vkladů. V době vyšších tržních sazeb to může být obrovská výhoda.
Vidíte nějakou cestu, jak mladé k tomuto typu spoření více motivovat? Vláda se snaží řešit nedostupnost bydlení, ale zdá se, že stavební spořitelny v tom hrají spíše vedlejší roli.
Tady vidím velký prostor pro diskusi. Jednou z cest by mohlo být zavedení tzv. účelového stavebního spoření pro mladé lidi, například do 36 let. Stát by mohl nabídnout vyšší podporu výměnou za to, že peníze budou smět být využity striktně jen na bydlení. Dnes totiž sice veškeré úvěry stavebek mohou být pouze na bydlení, ale jednotliví klienti mohou po šesti letech peníze vybrat a použít na cokoliv. Spořitelna už nevidí a ani nemůže kontrolovat, kam a na jaký účel prostředky odešly. Pokud by stát chtěl řešit dostupnost bydlení, toto je jeden z možných efektivních nástrojů, jak pomoci mladým naspořit na akontaci nebo na vklad do družstva. Stejně tak ale považuji za zlepšení dostupnosti bydlení i rekonstrukce starších domů a bytů, ať už financované úvěrem nebo naspořenými prostředky.
Pojďme k byznysu spořitelen. Na trhu vidíme zajímavý trend: Česká spořitelna (Buřinka) a Komerční banka (Modrá pyramida) oznámily, že už přes své spořitelny nebudou poskytovat zajištěné úvěry, tedy hypotéky. Je to přiznání, že stavební spořitelny jako poskytovatelé hypoték končí?
Je to spíše vyjasnění rolí uvnitř bankovních skupin. Některé stavební spořitelny respektive bankovní skupiny se rozhodly v úvěrování plně soustředit na to, v čem jsou stavebky nejlepší: na nezajištěné úvěry na bydlení a rekonstrukce. Právě v tomto segmentu vidíme obrovský růst – loni se objem nově poskytnutých nezajištěných úvěrů zvýšil meziročně o 40 procent na celkových 39 miliard korun.
Čím jsou tyto úvěry pro lidi zajímavější než běžný spotřebitelský úvěr u banky?
Především splatností a cenou. Zatímco běžný bankovní "spotřebák" má splatnost maximálně 10 až 12 let, my nabízíme nezajištěné úvěry se splatností 20 až 25 let. To dramaticky snižuje měsíční splátku a činí rekonstrukci dostupnou pro mnohem více domácností. Průměrná úroková sazba se u stavebek pohybuje kolem 5,5 procenta, zatímco spotřebitelské úvěry použité na bydlení jsou kolem 7%-8%. Průměrná výše našeho úvěru na rekonstrukce je kolem 800 tis. Kč, v případě zvýhodněných úvěrů na komplexní zateplení a energetické úspory pak dokonce 1,7 milionu korun. Takové financování v kombinaci s vlastními prostředky stačí na kompletní modernizaci bytu nebo energetické vylepšení domu s podstatnými úsporami nákladů na energie.
Zmínil jste energetické vylepšení. Stát nedávno oznámil novou podobu programu Nová zelená úsporám. Klíčovou změnou je, že nově nepůjde o přímé dotace, ale o poskytování bezúročných půjček, které budou poskytovat právě komerční bankovní skupiny, jejichž součástí jsou i stavební spořitelny.
Detailní podmínky programu by měly být představeny zřejmě ke konci dubna. Zapojení bank a stavebních spořitelen určitě umožní domácnostem realizovat energeticky úsporné renovace i v situaci, kdy nemají dostatek vlastních prostředků a stát nemá dost zdrojů na přímé dotace všem. Zároveň je důležité, že občané s nižšími příjmy budou i nadále moci čerpat přímé dotace. Kombinace veřejné podpory a bankovního financování je efektivní cestou, jak urychlit modernizaci bydlení a snížit energetické výdaje domácností. Zároveň jde o další příklad toho, že spolupráce veřejného a soukromého sektoru může přinášet konkrétní a dlouhodobě udržitelná řešení.
My jako spořitelny v tom vidíme jednu ze svých hlavních rolí – jsme schopni poskytnout poradenství na 1500 obchodních míst a s financováním úsporných projektů klientům zdarma poradit. V minulých dvou letech jsme takto poradili 41 tisícům domácností a profinancovali investice za téměř 10 miliard korun.
Hodně se teď mluví také o družstevním bydlení. Může být toto ta cesta k "dostupnosti", o které mluví vládní Hospodářská strategie 2.0?
Družstevní bydlení je pro mladé lidi ideální v tom, že nepotřebují okamžitě hypotéku na celou cenu bytu, ale stačí jim vklad do družstva s postupným splácením družstevního podílu. My tento vklad umíme zafinancovat právě nezajištěným úvěrem s dlouhou splatností a tedy nízkými splátkami Dnes tyto úvěry tvoří asi pět procent našeho portfolia a věřím, že jejich podíl poroste. Pokud by se k tomu přidala státní podpora pro mladé do 36 let, mohl by se tento segment rozjet ve velkém. Podmínkou je samozřejmě najít dostatek projektů nového družstevního bydlení, zjednodušit a zrychlit jejich výstavbu. I tady jsou banky připraveny pomoci.
Když se podíváme na čísla, objem úvěrů ve stavebních spořitelnách (380 mld. Kč) dnes výrazně převyšuje objem vkladů (280 mld. Kč). Co to znamená pro stabilitu systému? Kam se poděl onen "uzavřený systém", kde si lidé půjčovali jen to, co si sami naspořili?
Ten historický "uzavřený systém", o kterém mluvíte a jenž vznikl v Německu či Rakousku před zhruba 150 lety, se v Česku vlastně nikdy v čisté podobě neuchytil. Dnes ten rozdíl mezi depozity a úvěry financují mateřské banky, které mají dostatek likvidity. Není to nic nebezpečného, velký objem úvěrů odráží stále rostoucí zájem klientů o financování bydlení. Právě odklon od velkých hypoték směrem k menším úvěrům na rekonstrukce by mohl tento nepoměr v budoucnu snížit, protože hypotéky odčerpávaly likviditu nejvíce.
Vláda má ambici stavět 50 tisíc bytů ročně. Je to z vašeho pohledu člověka z praxe reálné, nebo jde o politickou proklamaci?
Je to extrémně ambiciózní cíl, zároveň je ale potřeba tímto směrem vyvinout maximální úsilí. Jako banky a spořitelny ovlivňujeme poptávkovou stranu, ale problém Česka je i na straně nabídky. Bez zrychlení stavebního řízení a funkčního nového stavebního zákona se nepohneme. Dostupnost bydlení v Praze či Brně v poměru k příjmům je dnes jedna z nejhorších v Evropě, hůře je na tom snad jen Amsterdam. Ale pozor, nejde jen o novou výstavbu. Stejně důležité je rekonstruovat stávající bytový fond. Jen v Praze je obrovské množství starých bytů, které po modernizaci mohou nabídnout špičkové bydlení. A právě i v tom vidím budoucnost našeho sektoru – být motorem modernizace Česka, nejen pokladničkou na státní příspěvky.
Ke stažení: