SLOVNÍK POJMŮ

Částka placená předem (před dodávkou), většinou jako první splátka kupní ceny.

Schopnost klienta pravidelně splácet své závazky (např. úvěr od stavební spořitelny).

Bytovými potřebami se ve smyslu § 6 zákona o stavebním spoření č. 96/1993 Sb. v platném znění rozumí následující bytové potřeby na území České republiky:

1. pro fyzické osoby (za financování bytových potřeb účastníka se považuje i financování bytových potřeb osob blízkých, viz slovník pojmů):
• výstavba bytového domu, rodinného domu, nebo bytu ve vlastnictví podle zvláštního právního předpisu,
• změna stavby na bytový dům, rodinný dům nebo byt,
• koupě bytového domu, rodinného domu nebo bytu včetně rozestavěné stavby těchto domů nebo bytu,
• koupě pozemku v souvislosti s výstavbou nebo koupí bytového domu, rodinného domu nebo bytu, včetně rozestavěného bytového domu, rodinného domu nebo bytu, nebo s řešením jiných bytových potřeb,
• splacení členského vkladu nebo podílu v právnické osobě, jejímž je účastník členem nebo společníkem, stane-li se účastník nájemcem bytu, popřípadě bude-li mít jiné právo užívání k bytu, v bytovém nebo rodinném domě ve vlastnictví této právnické osoby,
• změna stavby, údržba stavby, nebo udržovací práce na
  1. bytovém domě nebo rodinném domě, pokud jsou tyto ve vlastnictví nebo spoluvlastnictví účastníka nebo právnické osoby, jejímž je účastník členem nebo společníkem, a účastník je nájemcem bytu v takovém bytovém domě nebo rodinném domě, nebo užívá-li byt v uvedeném domě z jiného právního důvodu,
  2. bytu ve vlastnictví nebo spoluvlastnictví podle zvláštního právního předpisu,8) včetně úhrady podílu na změně, údržbě nebo udržovacích pracích týkajících se společných částí domu,
  3. bytu v bytovém domě nebo rodinném domě, je-li účastník jeho nájemcem, nebo užívá-li byt z jiného právního důvodu, a stavební práce jsou prováděny se souhlasem vlastníka bytového domu nebo rodinného domu, je-li takového souhlasu třeba podle zvláštního právního předpisu,
• vypořádání společného jmění manželů nebo vypořádání spoluvlastníků, popřípadě dědiců v případě, že předměte vypořádání je úhrada spoluvlastnického podílu na účely uvedené v písmenech a) až e) a písmenu h),
• úhrada za převod členských práv a povinností v družstvu, nebo za převod podílu v právnické osobě, stane-li se účastník nájemcem bytu, popřípadě bude-li mít jiné právo užívání bytu v bytovém domě nebo rodinném domě ve vlastnictví právnické osoby, které se převod členských práv a povinností nebo převodpodílu týká,
• řešení bytové potřeby uvedené pod písmeny c) a d) úplatným převodem nebo přechodem podle zvláštního právního předpisu,
• připojení bytového domu nebo rodinného domu, nebo domu s byty ve vlastnictví podle zvláštního právního předpisu8) k veřejným sítím technického vybavení, je-li účastník vlastníkem nebo spoluvlastníkem připojované stavby,
• splacení úvěru, nebo půjčky použitých na financování bytových potřeb uvedených pod písmeny a) až j) s výjimkou pokut nebo jiných sankcí.
  
  2. U účastníka, kterým je právnická osoba, se za použití úvěru ze stavebního spoření na bytové potřeby považuje použití úvěru
• na účely uvedené v odstavci 1 písm. a) až f) a i),
• ke splacení úvěru nebo půjčky, použitých na financování bytových potřeb, uvedených v odstavci 1 písm. a) až f) a i), nebo
• k výstavbě sítí technického vybavení.

Uzavřel – li účastník smlouvu o stavebním spoření do 31.12.2003, může prostředky z úvěru použít i na financování bytových potřeb podle zákona ve znění platném do 31.12.2003, tj.

• získání bytu
• výstavba nebo koupě stavby pro bydlení
• získání stavebního pozemku za účelem výstavby stavby pro bydlení nebo stavebního pozemku, na kterém se nachází stavba pro bydlení
• změna, modernizace a údržba bytu, stavby pro bydlení nebo její části včetně případného podílu na úpravách společných částí
• stavební úprava nebytového prostoru na byt
• úhrada závazků s výše uvedenými účely s výjimkou pokut a dalších sankcí uložených účastníkovi za porušení jeho povinností při řešení jeho bytových potřeb

Doba, před jejímž uplynutím nelze účastníkovi stavebního spoření poskytnout prostředky z úvěru ze stavebního spoření. Minimální délka čekací doby je zákonem stanovena na 24 měsíců od počátku doby spoření.

Udává celkový počet úvěrů, které stavební spořitelna poskytla od zahájení své činnosti.

Udává počet smluv, které stavební spořitelna uzavřela od zahájení své činnosti.

Cílová částka je sjednána ve smlouvě o stavebním spoření a vyjadřuje budoucí potřebu finančních prostředků pro realizaci bytových potřeb účastníka. Cílovou částku si účastník stanoví podle svých cílů a možností. Cílová částka je rovna součtu vkladů, státní podpory, úvěru ze stavebního spoření a úroků z vkladů a státní podpory, po odečtení daně z příjmů z těchto úroků.

Faktory ovlivňující volbu cílové částky:

• výše částky potřebné na realizaci bytového záměru
• výše částky, kterou chce resp. může účastník měsíčně spořit
• zájem o poskytnutí úvěru nebo pouze zájem spořit

Překročení cílové částky není přípustné. Zvýšení cílové částky je možné.

Osoba, na kterou přecházejí práva a povinnosti ze smlouvy o stavebním spoření zemřelého účastníka, nebo které vznikne nárok na výplatu uspořené částky nebo její části.

Fyzická nebo právnická osoba, která je povinna stavební spořitelně splatit poskytnutý úvěr včetně příslušenství a sjednaných sankcí.

Je první a nutnou fází stavebního spoření, po níž může, avšak nemusí následovat druhá fáze, úvěrová. Po tuto dobu účastník ukládá peněžní prostředky na vkladový účet stavebního spoření, stavební spořitelna uspořenou částku úročí a jsou připisovány zálohy státní podpory, pokud jsou splněny zákonné podmínky nároku. Délka doby spoření není omezena.

U smluv uzavřených do 31. 12. 2003:

Doba spoření začíná dnem uzavření smlouvy o stavebním spoření a končí poskytnutím úvěru nebo vyplacením uspořené částky, státní podpory a úroků z nich nebo zánikem právnické osoby jako účastníka.

U smluv uzavřených od 1. 1. 2004:

Doba spoření začíná dnem uzavření smlouvy o stavebním spoření a končí dnem uzavření smlouvy o úvěru ze stavebního spoření, nejdříve však uplynutím čekací doby stanovené všeobecnými obchodními podmínkami stavební spořitelny (nikdy kratší než 24 měsíců od počátku doby spoření), nebo vyplacením zůstatku účtu stavebního spoření účastníka, nejpozději však dnem ukončení smlouvy o stavebním spoření, nebo zánikem právnické osoby jako účastníka.

"Jedná se o každého člověka; ten je od svého početí, narodí-li se následně živý, až do své smrti či prohlášení za mrtvého pravomocným rozhodnutím soudu způsobilý mít práva a povinnosti."

Hodnotící číslo (též ukazatel zhodnocení, bodové hodnocení, ohodnocovací číslo, parametr ohodnocení) představuje jednu z podmínek pro poskytnutí úvěru ze stavebního spoření, která je vyjádřena číselně a jejíž bližší parametry výpočtu si každá stavební spořitelna samostatně určuje ve svých všeobecných obchodních podmínkách.

Výše poskytnutého překlenovacího úvěru či úvěru ze stavebního spoření, která je uvedena v úvěrové smlouvě a z níž jsou účastníkem jako dlužníkem placeny úroky stavební spořitelně jako věřiteli.

Správní řízení, při němž stavební úřad zkoumá, zda skutečné provedení stavby odpovídá předložené stavebně technické dokumentaci ověřené ve stavebním řízení stavebním úřadem a zda byly splněny podmínky územního rozhodnutí a stavebního povolení.

Správní akt vydaný stavebním úřadem v kolaudačním řízení, jímž se osvědčuje soulad dokončené stavby s její stavebně technickou dokumentací i její vhodnost ke stanovenému účelu a jímž se současně povoluje užívání dokončené stavby k tomuto účelu.

Dvoustranný právní úkon, shodný projev vůle dvou smluvních stran, ze kterého jedné straně (prodávajícímu) vzniká povinnost předmět koupě odevzdat a druhé straně (kupujícímu) povinnost předmět koupě převzít a zaplatit za něj dohodnutou kupní cenu.

"Jeden z výstupů (sestava) souboru popisných informací katastru nemovitostí ČR, který obsahuje výčet nemovitých věcí evidovaných v katastru nemovitostí podle jejich vlastníků či spoluvlastníků a jiných oprávněných s údaji o právních vztazích k nemovitostem; běžně se užívá zkratka "LV". Údaje v něm obsažené se dokládají stavební spořitelně originálem či úředně ověřenou kopií výpisu z katastru nemovitostí. Jedná se o veřejnou listinu, v níž se osvědčují údaje o nemovitostech zapsané v katastru nemovitostí. Za vyhotovení výpisu se platí správní poplatek."

Částka, kterou je klient stavební spořitelny dle úvěrové smlouvy povinen měsíčně splácet úvěr ze stavebního spoření.

Kromě pravidelných vkladů může účastník stavebního spoření kdykoliv v průběhu spoření uskutečňovat mimořádné vklady, a to i bez oznámení stavební spořitelně. Mimořádným vkladem je takový vklad, který účastník uskuteční nad rámec ujednání o výši a frekvenci ukládání ve smlouvě o stavebním spoření (vyšší než sjednaný vklad, častější než sjednaný vklad).

Nejnižší možná výše cílové částky, kterou lze sjednat ve smlouvě o stavebním spoření.

Nárok na vyplacení zálohy státní podpory uplatňuje stavební spořitelna souhrnně za všechny účastníky stavebního spoření u Ministerstva financí ČR vždy po uplynutí kalendářního roku.

Pozemky a stavby spojené se zemí pevným základem, dále rovněž byty a nebytové prostory. Nemovitosti se evidují v katastru nemovitostí v rozsahu stanoveném zákonem.

Výše úvěru ze stavebního spoření, případně překlenovacího úvěru, pro kterou není stavební spořitelnou vyžadováno zajištění. Výše úvěru, pro kterou nevyžadují jednotlivé stavební spořitelny zajištění, závisí na podmínkách jednotlivých stavebních spořitelen.

Udává výši finančních prostředků poskytnutých formou úvěrů stavební spořitelnou klientům.

Úkon, který je třeba dle stavebního zákona provést u drobných staveb a stavebních úprav, kterými se nezasahuje do nosných konstrukcí stavby, nemění se vzhled stavby, nemění se způsob užívání a neohrožují se zájmy společnosti. Jedná se zejména o udržovací práce, jejichž provedení by mohlo ovlivnit stabilitu stavby, požární bezpečnost stavby, její vzhled nebo životní prostředí, a všechny udržovací práce na stavbě, která je kulturní památkou.

Zkratka pro "per annum" znamená ročně. V procentech vyjádřená úroková sazba p.a. znamená výši úroku v procentech z nominální částky ročně.

Číslo pozemku, pod kterým je pozemek veden v katastru nemovitostí.

Udává počet úvěrů poskytnutých v určitém časovém období.

Udává počet smluv o stavebním spoření uzavřených v určitém časovém období.

Pohledávka je právo vznikající věřiteli požadovat určité plnění na dlužníkovi a to z určitého závazkového vztahu (např. smlouvy o úvěru ze stavebního spoření). Pohledávka může být peněžitá a nepeněžitá.

Prostředky ze stavebního spoření (uspořená částka, překlenovací úvěr/meziúvěr i úvěr ze stavebního spoření) jsou obecně určeny k řešení bytových potřeb. Při ukončení stavebního spoření po uplynutí vázací lhůty a bez uzavření smlouvy o úvěru však může účastník použít prostředky ze stavebního spoření bez omezení.

Částka, kterou se účastník stavebního spoření zaváže pravidelně ukládat na svůj účet stavebního spoření.

Právnickou osobou je subjekt, o němž tak stanoví zákon. Je nositelem práv a povinností a svým jednáním je způsobilá nabývat práva a zavazovat se k povinnostem.

Osoba, která se dohodne s dlužníkem, že přejímá jeho dluh nastoupí jako dlužník na jeho místo, jestliže k tomu dá věřitel souhlas.

Poskytováním překlenovacích úvěrů vychází stavební spořitelny vstříc těm účastníkům stavebního spoření, kteří dosud nemají nárok na poskytnutí úvěru ze stavebního spoření a přitom potřebují urychleně řešit své bytové potřeby. Na poskytnutí překlenovacího úvěru není právní nárok. Překlenovací úvěry stavební spořitelny poskytnou až do výše cílové částky po splnění stanovených podmínek. Musí být použity k financování bytových potřeb v souladu se zákonem. Lze jej čerpat jednorázově i postupně. Úroková sazba je sjednána v úvěrové smlouvě.

Stavební spořitelna může v odůvodněném případě (ztráta zaměstnání, nemoc, nástup základní vojenské služby apod.) a na základě písemné žádosti účastníka povolit přerušení spoření na nezbytně nutnou dobu.

Přidělením cílové částky se rozumí vyčlenění prostředků z fondu stavebního spoření ve výši cílové částky sjednané ve smlouvě o stavebním spoření, potřebných pro vyplacení uspořené částky, státní podpory a poskytnutí úvěru ze stavebního spoření účastníkovi.

Příslušenstvím pohledávky jsou úroky, úroky z prodlení, poplatek z prodlení a náklady spojené s jejím uplatněním. Příslušenstvím pohledávky není smluvní pokuta.

Přistupitel k závazku je účastníkem úvěrového vztahu od okamžiku uzavření dohody o přistoupení k závazku. Stává se dlužníkem vedle původního dlužníka a za splnění závazku odpovídá společně a nerozdílně.

Rozestavěnou stavbou se rozumí stavba, která ještě nebyla zkolaudována. Okamžikem kdy je patrné stavebně technické uspořádání jejího prvního nadzemního podlaží se stává samostatným předmětem práv a může být zapsána do katastru nemovitostí.

Osoba zavazující se uspokojit pohledávky věřitele v případě, že tak neučiní dlužník.

Vznik nároku na státní podporu

Státní podporu může získat

• občan České republiky,
• občan Evropské unie, kterému bylo vydáno povolení k pobytu na území České republiky a přiděleno rodné číslo příslušným orgánem České republiky,
• fyzická osoba s trvalým pobytem na území České republiky a rodným číslem přiděleným příslušným orgánem České republiky.

Má-li účastník splňující výše uvedené podmínky uzavřeno v jednom kalendářním roce více smluv, přísluší státní podpora na ty smlouvy, u kterých o její přiznání písemně požádal. Přitom se postupně poukazují zálohy státní podpory přednostně z uspořených částek u dříve uzavřených smluv, přičemž celkový součet záloh státní podpory ke všem smlouvám účastníka v příslušném kalendářním roce nesmí přesáhnout částku 2 000 Kč.

Podmínky výplaty státní podpory
Nárok na výplatu státní podpory má účastník, pokud po dobu 6 let nebylo nakládáno s vkladem.

Výše státní podpory
Státní podpora činí 10 % z ročně uspořené částky, maximálně však z částky 20 000 Kč.

Udává počet platných úvěrových účtů a účtů překlenovacích ú­věrů.

Udává počet úvěrů, které klienti v daném okamžiku čerpají nebo splácejí.

Účelový druh spoření, při kterém vkladatel dlouhodobě ukládá prostředky u specializované banky, v průběhu spoření může čerpat státní podporu, a po jehož skončení získává při splnění dalších podmínek nárok na úvěr ze stavebního spoření.

Banka, které byla udělena bankovní licence podle zákona č. 21/1992 Sb., o bankách, povolující pouze výkon činností, kterými jsou stavební spoření a další činnosti upravené zákonem o stavebním spoření.

Fyzická nebo právnická osoba, která uzavře se stavební spořitelnou písemnou smlouvu o stavebním spoření.

U smluv uzavřených do 31. 12. 2003:
Účastníkem stavebního spoření může být pouze ta fyzická osoba, která má trvalý pobyt na území ČR a rodné číslo přidělené příslušným orgánem ČR. Účastníkem tedy může být i cizí státní příslušník, splňuje-li obě uvedené podmínky.

Účastníkem stavebního spoření může být právnická osoba, která má sídlo na území ČR a identifikační číslo přidělené příslušným orgánem ČR.

U smluv uzavřených od 1. 1. 2004:
Účastníkem stavebního spoření může být každá fyzická i právnická osoba (bez ohledu na svoji státní příslušnost, trvalý pobyt či sídlo apod.).

Je tvořena součtem vkladů, úroků z vkladů a úroků z připsané zálohy státní podpory, sníženému o daň z příjmů z těchto úroků a o úhrady účtované stavební spořitelnou.

Peněžní prostředky poskytnuté účastníkovi na základě smlouvy o úvěru ze stavebního spoření. Úvěr smí být poskytnut pouze na financování bytových potřeb.

Platba na účet stavebního spoření. Vklad může být pravidelný nebo mimořádný.

Rozdíl mezi cílovou a uspořenou částkou včetně státní podpory.

Právní nástroj, který zvyšuje jistotu stavební spořitelny, že její pohledávka bude uspokojena. Nejpoužívanějšími prostředky zajištění jsou zástavní práva, ručení, vinkulace pojistného plnění, životní pojištění, zajišťovací směnka apod.

Změnami dokončených staveb jsou

• nástavby, jimiž se stavby zvyšují,
• přístavby, jimiž se stavby půdorysně rozšiřují a které jsou vzájemně provozně propojeny s dosavadní stavbou,
• stavební úpravy, při nichž se zachovává vnější půdorysné i výškové ohraničení stavby.

Způsobilost vlastním jednáním nabývat práva a povinnosti. Nemá-li fyzická osoba plnou způsobilost nabývat práv a povinností vlastním jednáním (tj. nemá-li plnou způsobilost k právním úkonům, plnou svéprávnost), jedná za ni v běžných záležitostech její zákonný zástupce. U nezletilé osoby její rodič, osvojitel či poručník, v ostatních případech soudem ustanovený opatrovník v mezích soudního rozhodnutí. Jestliže zákonní zástupci jsou povinni též spravovat majetek těch, které zastupují, a nejde-li o běžnou záležitost, je k nakládání s majetkem třeba schválení soudu.