Stavební spoření má aktuálně víc než pětina Čechů, 26 % mladých si ho plánuje sjednat

Mladí lidé patří ke skupině, která bude v následujících letech aktivně řešit své bydlení – téměř třetina lidí do 34 let totiž plánuje pořízení svého prvního vlastního bytu nebo domku a 28 % se připravuje na stěhování. Stavební spoření přitom vnímají jako jeden z nástrojů, který jim může pomoci vytvořit finanční základ, aby mohli následně dosáhnout na financování vlastního bydlení.

Mladí lidé stavební spoření vnímají jako možnost, jak postupně dosáhnout na vlastní bydlení. Proto počítají s tím, že ho zahrnou do portfolia spořicích produktů na pořízení svého nového domova. Stavební spoření pro ně tedy není konkurencí ostatním formám spoření, ale jejich vhodným doplněním," říká Martin Vašek, předseda AČSS a generální ředitel ČSOB Stavební spořitelny.

Stavební spoření má podle průzkumu stále silnou vazbu na bydlení. Celkem 44 % Čechů by jeho prostřednictvím bylo ochotno spořit na rekonstrukci a 32 % na koupi či výstavbu bydlení. U lidí, kteří si ho teprve plánují sjednat, se přitom pořadí obrací: 43 % by ho využilo právě na koupi nebo výstavbu bydlení a 38 % na rekonstrukci. Při jejich plánech je důležitá i úvěrová část produktu – možnost získat úvěr za výhodných podmínek považuje za jednu z hlavních výhod stavebního spoření 38 % respondentů, kteří si ho plánují sjednat.  

Mladé doba pěti až šesti let spoření neodrazuje

Průzkum ukázal, že doba spoření není pro mladé problém. 46 % těch, kteří plánují stavební spoření, považuje současnou dobu spoření za ideální. A stejný názor má i 51 % těch, kteří ho aktuálně již mají.

"Doba spoření odpovídá plánům mladých. Ti, kteří si spoření chtějí sjednat, mají zároveň často konkrétní cíl – připravit se na koupi či výstavbu bydlení, případně rekonstrukci. Stavební spoření tak může fungovat jako dlouhodobější nástroj pro postupné vytváření vlastních zdrojů," dodává Libor Vošický, 1. místopředseda AČSS a generální ředitel Stavební spořitelny České spořitelny.

Mladí chtějí dobrý úrok, aby spoření dávalo ekonomický smysl

Podle výsledků průzkumu stojí atraktivita produktu především na jeho finančních parametrech. Nejsilnějším impulzem pro stavební spoření je u mladých jednoznačně úrok. 

"Stavební spoření nabízí zajímavou kombinaci výnosu, jistoty a dlouhodobé předvídatelnosti. Úročení je u řady tarifů vyšší než u spořicích účtů nebo termínovaných vkladů a jeho velkou výhodou je, že klient předem ví, jakou sazbu má garantovanou po celou dobu spoření. Zatímco sazby na spořicích účtech se mohou podle situace na trhu v čase měnit. A k tomu může získat ještě státní podporu až 1 000 korun ročně. Právě tahle kombinace, navíc s možností následně využít výhodný úvěr na bydlení, dělá ze stavebního spoření produkt, který mladým dává smysl, pokud si chtějí vytvářet rezervu na několik let dopředu," dodává Monika Truchliková, místopředsedkyně AČSS a generální ředitelka Modré pyramidy.

Velmi výrazně se proto v průzkumu ukázalo srovnávání s jinými spořicími produkty. Pokud by stavební spoření i dále nabízelo lepší úrokové sazby než spořicí účty nebo jiné produkty, 24 % lidí aktuálně bez stavebního spoření by jeho založení zvažovalo. U současných klientů by třeba ještě případná lepší sazba vedla k výraznější reakci – 51 % by zvýšilo své vklady a 30 % by do něho převedlo část peněz ze spořicího účtu či jiných produktů.

Pokud jde o spoření na bydlení, tak polovina respondentů napříč věkovými kategoriemi uvedla, že dětem by se mělo na bydlení spořit již od narození. A dalších 33 % dotázaných by se spořením začalo od 5 do 15 let.

Příspěvek zaměstnavatele by byl pro všechny generace silným impulzem

Vedle úroku a státní podpory mohou mladou generaci ke stavebnímu spoření přitáhnout také zaměstnavatelé. Z lidí, kteří si ho plánují sjednat, by 43 % motivoval příspěvek zaměstnavatele. Ještě výraznější je potenciál zaměstnaneckého benefitu mezi samotnými zaměstnanci. Možnost příspěvku od zaměstnavatele by celkově využilo 70 % zaměstnanců, a dokonce u těch, kteří si plánují stavební spoření sjednat, toto číslo vystoupalo na 88 %. Významnou motivací by přitom nemusely být ani nijak vysoké částky. Téměř třetinu zaměstnanců by motivoval příspěvek 500 až 1000 korun měsíčně a dalších 29 % částka mezi 1000 a 2000 korunami. Dalšími silnými motivátory by pak byly vyšší státní příspěvky, 74 % oslovených by si přálo více než 1000 Kč anebo možnost daňového odpočtu – více než polovinu lidí – 54 %, kteří stavební spoření nemají, by motivovala právě možnost odečíst příspěvky z daní. Výsledky průzkumu úzce korespondují se společenskou poptávkou klientů stavebních spořitelen.

Regionální rozdíly, aneb Morava není Praha

Stavební spoření má v současnosti nejvíce mladých v Čechách - 21,7 %, 16,7 % na Moravě a Praha s minimálním procentem velmi zaostává. Založit si ho naopak plánuje 30 % Pražanů, 19,6 % mladých v Čechách a 27,8 % na Moravě. Je tedy vidět, že mladí spořit umějí a spoří, ale stavební spoření pro ně zatím není automatickou první volbou.

U odpovědi na otázku, na co by si mladí byli ochotni spořit prostřednictvím stavebního spoření, vychází Morava jako region, kde je u mladých stavební spoření nejsilněji spojeno s vlastním bydlením – 61 % by ho bylo ochotno využít na koupi či výstavbu bydlení. V Praze je to polovina a v Čechách 39 %. Toto procento koresponduje i s tím, že 67 % mladých Moravanů s konkrétním dlouhodobým cílem uvádí právě koupi nebo výstavbu bydlení.

Stavební spoření zůstává jedním z dílků skládačky

Mladí lidé nehledají jediný univerzální produkt, který by vyřešil jejich bydlení. Spíše skládají financování z více zdrojů a stavební spoření může být jedním z nich. Zároveň od něho očekávají, že nabídne konkurenceschopné podmínky vůči ostatním spořicím produktům.

"Mladá generace dnes velmi pragmaticky zvažuje všechny možnosti, jak se přiblížit vlastnímu bydlení a stavební spoření má mezi nimi své místo. Pokud nabídne zajímavé zhodnocení, státní podporu, možnost výhodného úvěru a případně také bonus od zaměstnavatele, může být důležitou součástí dlouhodobého finančního plánu. Průzkum je v tomto směru pozitivní: mladí stavební spoření neodmítají, jen chtějí, aby jim poskytovalo ekonomické výhody," uzavírá Ondřej Hák, výkonný ředitel Raiffeisen stavební spořitelny.

Češi ve věku 18–26 let mají ke spoření a vlastnímu bydlení překvapivě konkrétní vztah. Aktuálně sice stavební spoření využívají méně než starší generace, zároveň však představují skupinu s výrazně větším potenciálem stát se novými klienty. Hlavně kvůli tomu, že otázka vlastního bydlení se pro ně stává tématem číslo jedna.