Stavební spořitelny ve 21. století
Stavební spořitelny ve 21. století (2. díl)
Hostem je Martin Vašek, předseda Asociace českých stavebních spořitelen a generální ředitel ČSOB Hypoteční banky.
Přepis rozhovoru s Martinem Vaškem, předsedou Asociace českých stavebních spořitelen a generálním ředitelem ČSOB Hypoteční banky.
Bydlení je dnes důležitou otázkou pro mladé lidi. Hypotéky jsou drahé a pořídit si vlastní byt je dnes téměř nemožné. Jakou roli v tom hraje stavební spoření? Tak o tom si dnes v podcastu budu povídat s předsedou Asociace českých stavebních spořitelen Martinem Vaškem. Dobrý den.
Dobrý den.
Když se podíváme na dnešní situaci na českém trhu s bydlením, tak co vás nejvíc znepokojuje?
No tak nejvíc mě znepokojují velmi rychle rostoucí ceny nemovitostí, které vlastně jsou jedním z těch hlavních problémů vedoucích k tomu, že je bydlení pro řadu lidí, a nejenom mladých lidí, obtížně dostupné. Nemyslím si, že je nedostupné, ale samozřejmě ta laťka je strašně vysoko a není to problém jenom hlavního města a krajských měst, ale je to problém, který jde napříč celou Českou republikou. A je to samozřejmě problém strukturální, dlouholetý a spíš se ta situace mírně zhoršuje. A to mě samozřejmě nečiní šťastným, protože si myslím, že každý má mít možnost bydlet v nějakém pěkném bydlení a vlastně žít, žít dobrý život. Takže samozřejmě každý se na tom musí nějak podílet a musí k tomu přispět, ale měl by mít tu možnost vlastně se k tomu dostat. Takže to je dostupnost bydlení. Když se mluví o dostupnosti bydlení, tak často je to bráno jako dostupnost vlastnického bydlení, ale samozřejmě pro mladé lidi tam je potřeba velmi dobře vážit, kdy nastane ta situace, že člověk opravdu chce být v tom vlastním a kdy naopak ještě třeba je v těch letech, kdy přemýšlí, co bude dělat, hlavně kde bude dělat. A tudíž vlastně cesta nájemního bydlení je vlastně dostatečně dobrá, protože je flexibilní a ten mladý člověk si může ty věci vyzkoušet a není vázán na jedno místo. Nevýhoda vlastnického bydlení nebo toho vlastního bydlení je ta, že vlastně když to rozhodnutí uděláte, tak ne, že by nešlo změnit. Jde samozřejmě nemovitost prodat, i když ji máte na hypotéku, ale je to nepoměrně složitější a samozřejmě má to nějaké transakční náklady. A když jste mladý člověk, tak máte i obrovskou výhodu jednu, a to je, že máte čas, protože vy samozřejmě můžete si naspořit, případně můžete i zainvestovat třeba s krátkým horizontem tří, pěti let a vlastně po tom období ty peníze vlastně stáhnout a využít je na tu akontaci. Takže ten čas hraje ve prospěch mladého člověka. Akorát samozřejmě si ty věci musí dobře rozmyslet a dobře se na to připravit. Proto finanční plánování většinou se dělalo ve středním věku, když klienti právě už začali vydělávat peníze a začali se připravovat na důchod. Ale otázka důchodu pro člověka, který je po škole, je mu prostě pětadvacet, tak to je tak vzdálená budoucnost, že většina lidí spíš vidí na tu kratší, na ten kratší horizont a typicky je to: "Chtěl bych bydlet." Ať už ve vlastním, nebo v nájemním, protože i pro to nájemní bydlení musíte mít peníze na zařízení, částečné zařízení toho bytu. Chcete si ho přetvořit. To znamená, i tyhle prostředky jsou potřeba, ale samozřejmě jsou menší než ty, které musíte vynaložit, když do toho plně vstupujete.
Každopádně tady sedíte jako předseda Asociace českých stavebních spořitelen. Tak když se podíváme na aktuální situaci ohledně stavebního spoření, kolik Čechů ho aktuálně má a pokud ho nemají, tak jaké jsou ty hlavní bonusy, proč s tím začít?
Stavební spoření má více než třicetiletou historii v České republice. Slavili jsme třicet dva let, vlastně většiny stavebních spořitelen. A samozřejmě ty doby toho úplně největšího rozmachu byly někde kolem roku 2004, 2005, kdy vrcholila úroveň státní podpory velmi vysoko. Tehdy to bylo dvacet 5 % z vkladu, maximálně 4,5 tisíce korun. Takže to samozřejmě ten zájem velmi budilo. To byla významná částka a postupem času došlo ke snížení té státní podpory. Dneska ta státní podpora je stále zajímavá, ale je nižší ve výši 5 % z uložených prostředků, maximálně tisíc korun. Ale vlastně v čem je ten produkt skvělý i pro dnešní dobu, tak vlastně je výhoda v tom, že optimum je spořit si nějakých 1700 korun měsíčně po dobu šesti let. Když to děláte pravidelně, každý měsíc odkládáte, tak po těch šesti letech máte naspořeno. Záleží na té které stavební spořitelně a té které akční nabídce, ale něco plus minus kolem 137-138 tisíc korun. A to už je takový docela hezký vklad do toho, když chcete třeba si vylepšit bydlení, koupit si kuchyňskou linku, případně dozařídit byt. Ale samozřejmě v rámci toho stavebního spoření ještě taktéž máte možnost si vzít zvýhodněný úvěr ze stavebního spoření, který má velmi nízkou úrokovou sazbu a ten je typicky do takzvané cílové částky, která zase záleží na stavební spořitelně, a třeba 300 tisíc korun, někdy 500 tisíc korun. A vy vlastně ten úvěr 500 tisíc korun minus to, co jste si naspořil, což je nějakých, řekněme, čtyři sta šedesát tisíc, tak si můžete vzít, pardon, tři sta šedesát tisíc, tak si můžete vzít velmi výhodný úvěr někde mezi třemi a 0,5 až 4,5 % a můžete vlastně si ten byt dozařídit tak, jak potřebujete, případně už na takovou tu větší rekonstrukci. Anebo to třeba může být takový ten počátek toho vkladu do toho družstevního, družstevního bydlení. Takže ten produkt pořád vlastně funguje. Je tam jedna strašně důležitá věc. Největším nepřítelem spoření nebo odkládání si peněz stranou je spotřeba. A ten finanční produkt, když je takhle nastavený, že každý měsíc musíte něco rutinně udělat, odložit si stranou, tak vlastně vytváří návyk. A ty návyky jsou vlastně hrozně důležité. Že jo, známá je knížka Atomové návyky, dělat něco aspoň dvacet jedna dní, ale tady vlastně si odkládáte vlastně šedesát měsíců plus dvanáct, sedmdesát dva měsíců si odkládáte vlastně ty peníze a naučíte se to. Prostě vyděláte, přijde výplata, odložíte stranou, už to vlastně neřešíte a ty peníze se vám tam postupně, postupně akumulují. To znamená, je to taky věc vytvořit si vlastně zvyk, jak si odkládat a jak si spořit peníze. Protože je celkem jasné, že jak jsem říkal, ten vstup na ten nemovitostní trh a do toho vlastního bydlení, tak je velmi nákladný a vyžaduje to několik let úsilí a uskromňování se. A samozřejmě ten produkt vám pomůže ty věci zrealizovat, protože v okamžiku, kdy ty peníze, samozřejmě to, co jste si naspořil, můžete vybrat kdykoliv, ale přijdete o tu státní podporu a přijdete často o ty úrokový zvýhodnění, dorovnání státní podpory na ty bývalé 2 tisíce korun, co většina stavebních spořitelen dává. To znamená, opravdu ten produkt je velmi výhodný. A dneska, kdybychom si řekli, abych dostal stejné zúročení takového vkladu 1700 korun měsíčně na spořicí účet, tak by ta úroková sazba na spořicím účtu musela být mezi 4,5 až 5 %. A ano, úrokové sazby na spořicích účtech, které jsou typicky na jeden s výpovědní dobou jednoho dne nebo, nebo možnost okamžitý výpovědi, ale zároveň s nulovou garancí úrokové sazby delší než ten jeden den, tak jsou dneska, hm, ty nejlepší nabídky někde mezi 3,5 a 4 %, možná někde lehce nad 4 %. Když si přečtete hvězdičku a deset podmínek, který jsou pod tím. Ale ve srovnání s tím stavební spoření máte garantované zhodnocení na těch šest let, ať už se stane v ekonomice cokoliv.
Teďka vidíme, že inflace zase vystrčila trošku růžky a je tam mírný nárůst. Ale já očekávám, že Česká národní banka, plnící svůj mandát, tak tu inflaci v roce 2027, 2028 opět sníží, a tudíž úrokový sazby zase budou moci trochu klesnout. To taky uleví trošku ty hypoteční sazby klientům. Ale pro stavební spoření vy máte garantované zhodnocení na šest let, to znamená ta šestiletost toho vkladu. Ta jistota je vlastně skvělá věc. A to je taky ten hlavní rozdíl oproti třeba investičním produktům, kdy je v pořádku, mnoho klientů investuje, pravidelně odkládá peníze stranou, typicky do ETFek nebo do podílových fondů. Akorát to má samozřejmě výhodu v tom, že to zhodnocení může být vyšší, pokud má dynamickou strategii, ale taktéž je člověk vystaven volatilitě. A pokud chcete plánovat a po šesti letech chcete si něco pořídit za svoje peníze, tak vy taky se může stát, že pět let to všechno jde nahoru a v šestém roce to spadne a vy tím pádem budete mít problém to vybrat, respektive brát to můžete, ale zrovna třeba se vám nebude chtít, protože tam bude ten, ta, musel byste realizovat ztrátu. Kdežto v tom stavebním spoření ty věci jsou jasně daný dopředu. To zhodnocení je garantovaný a nemusíte se ničeho obávat. A zároveň stavební spoření za poslední dva tři roky vlastně ti klienti, co si uzavřeli smlouvy, tak vlastně mají zhodnocení výrazně vyšší, než je inflace. To znamená, jak jsem říkal, ty částky na tom spořicím účtu, kterým to odpovídá, těch 4,5 až 4,9 % v současný chvíli, tak jsou významně nad inflací. Inflace teďka byla 2,4 %. To znamená, opravdu je to věc krásného reálného zhodnocení.
Podle aktuálního průzkumu Ipsosu si stavební spoření plánuje sjednat 26 % mladých lidí ve věku osmnáct až dvacet šest let. Není to málo?
No já si myslím, že to je významná část mladé populace. Nás to překvapilo v tom průzkumu, protože ve zbytku populace to číslo je významně nižší.
6 % pro kontext.
Přesně tak. Mladí řeší vlastní bydlení a přemýšlí nad tím a vlastně hledají, jak efektivně využít dostupné finanční produkty pro to, aby toho dosáhli. Takže mě těší tenhle ten zájem a já myslím, že to je dobrý produkt pro mladé lidi. A jak se říká, některé věci, které učiníte, tak potom teprve po letech zjistíte, jak dobré rozhodnutí to bylo, protože ty peníze, které máte takhle odložené, tak potom jako když prostě nemůžete jednoduše vzít a vybrat a utratit za něco jiného. Ale prostě tady máte jasně dané i spojení s bydlením. Je tam většinou nutná i ta emoce, že víte, proč to děláte. A když víte, proč to děláte, tak v tom pokračujete. To znamená, je to vidět, že to je zajímavý produkt i pro naši cílovou skupinu mladých. V České republice má stavební spoření nějakých dva celé čtyři miliony klientů, dalších čtyři sta tisíc klientů má úvěr ze stavebního spoření, když si vezmete, celková populace České republiky je lehce přes deset milionů, necelá, necelých jedenáct milionů lidí, tak opravdu ta penetrace je velmi významná někde v nějakých 22 % Čechů. Vidíme samozřejmě, že stavební spoření historicky má vyšší penetraci v menších městech a na venkově, kde přece jenom lidi tolik neinvestovali do investičních produktů, ale chtěli spíše jít tou cestou jistoty garance zhodnocení. Takže vidíme, že jak já tomu říkám, spořicí bašty v jižních Čechách, na Vysočině, jižní Morava jsou takový hodně silný kraje, kde třeba ta penetrace je čtyři z deseti podle rodných čísel v daných okresech za celou Asociaci českých stavebních spořitelen. Takže je vidět, že to je velmi oblíbený produkt. Zároveň úvěr ze stavebního spoření taktéž mnoho klientů využívá na rekonstrukce, ať už částečné, nebo totální, případně zařízení domova. A tam vidíme taktéž, že ten zájem je, ale je primárně opět v těch menších městech. Ještě to jde trochu do krajů, ale třeba posledních pět největších měst, tak samozřejmě tam typicky i vzhledem k ceně nemovitostí a ceně zařízení, tak potom většinou se jde hypotečním úvěrem, kde je koupě a rekonstrukce. Ale typicky právě napříč Českou republikou je stavební spoření brané jako skvělý produkt, jak vlastně si zrekonstruovat bydlení. My jsme se vlastně v roce 2024 dohodli se státem a vlastně společně jsme připravili produkt kofinancovaný úvěr k programu Nové zelené úsporám Oprav dům po babičce. Vlastně financováno to bylo ze Státního fondu životního prostředí a z peněz z Modernizačního fondu Evropské unie. A bylo to velmi úspěšné. Poskytlo se nějakých 12 miliard korun úvěrů za to období. Stavební spořitelny vlastně poskytly polovinu peněz, druhou polovinu poskytnul vlastně Modernizační fond a klienti měli úrokovou sazbu na polovině tržní sazby, to znamená za 3 %. A k tomu samozřejmě ještě byly dotace z Nové zelené úsporám. To znamená, pro mnoho klientů to byla cesta, jak vlastně si zrekonstruovat, totálně zrekonstruovat dům. Typicky ta rekonstrukce, totální rekonstrukce staršího rodinného domu je někde kolem 2,5 až 3 miliony korun. Když to uděláte opravdu, jak se říká, od podlahy po střechu, vyměníte okna, uděláte jiný systém topení, rekuperaci, samozřejmě potom fotovoltaiku, pokud samozřejmě je dobře orientovaná střecha, tak to jsou věci, které opravdu dramaticky snižují energetickou náročnost. Člověk ušetří na energiích, samozřejmě musí platit ten úvěr, splácet úvěr, ale často splátka úvěru je pokrytá úsporou těch energií. To je ta ekonomická stránka věci. Ale bydlíte vlastně v novém domě. Když si ho zrekonstruujete, tak nejenom že to hezky vypadá, ale je to daleko lépe funkční. Máte ve všech místnostech stejnou teplotu. Není to jako předtím, že typicky se vytápí některé místnosti a některé prostě tolik ne, protože samozřejmě by to stálo obrovský peníze. To znamená, ten komfort, životní komfort výrazně vzroste po těch totálních rekonstrukcích.
A samozřejmě je to věc, která si myslím, že je potřeba podporovat, a mám proto radost, že vlastně Státní fond životního prostředí pokračuje v této podpoře občanů v těchto totálních rekonstrukcích a za sektor stavebních spořitelen taktéž jsem rád, že my jsme teďka účastni nového programu vlastně nulově úročených úvěrů na rekonstrukce. To znamená, celý ten systém předchozí dotace a k tomu kofinancovaný úvěr se zvýhodněnou sazbou se Státní fond životního prostředí a Ministerstvo životního prostředí rozhodly změnit, a to na model bezúročných úvěrů. A ty bezúročné úvěry jsou skvělé, protože jsou až na dvacet pět let pro nízkopříjmové domácnosti, pro běžné domácnosti jsou na patnáct let, až 2 miliony korun na rekonstrukci vlastně rodinného domu. A jak říkám, to už je velmi zajímavá částka. Zároveň víme, že klienti v okamžiku, kdy dostanou úvěr a ví, že každou tu korunu toho úvěru musí sami splatit, tak si velmi dávají pozor na to, za co ty peníze jsou vynaloženy. To znamená, vidíme, že opravdu velmi, velmi zvažují, jakou firmu a koho si vezmou na to, aby tu rekonstrukci udělal, jaký materiály použijí. Prostě hlídají si tu kvalitu. Takže myslím, že i vlastně vynaložení těch prostředků ze strany státu je velmi efektivní a banky vlastně do toho přináší to, že my vlastně financujeme klienty, dáváme jim tu půjčku a stát nám kompenzuje tu úrokovou sazbu. To znamená, my jako banky poskytneme celý ten úvěr. Takže výhoda pro stát je, že do toho nemusí dávat žádné vlastní peníze, pouze vlastně potom těch patnáct, případně dvacet pět let kompenzuje úrokovou sazbu. Ten úvěr se lineárně splácí, což je taky rozdíl, protože samozřejmě když to mám ty úroky, tak se splácí anuitně, a to splácení je pomalejší. To znamená, klienti splácí lineárně a vidíme i vzhledem k tomu, že jsme, nebo většina členů Asociace českých stavebních spořitelen už spustila vlastně tento úvěr, tento bezúročný úvěr ve spolupráci se Státním fondem životního prostředí, tak vidíme, že zájem klientů je velmi zajímavý a roste každým dnem. Takže je to věc, která opravdu ukazuje, že je správná ta intervence. Samozřejmě teďka v zimě se úplně jako nestaví a nerekonstruuje, takže teď běží ty přípravné věci, ale já věřím tomu, že na jaře opravdu se to rozjede ještě, ještě ve větším. Je taky třeba vidět, že stavební spořitelny se snaží klientům pomoci jednak v té přípravě, protože na tu, abyste získal vlastně tu možnost bezúročného úvěru, tak nejdřív musíte připravit takzvaný renovační pas. Tak my vlastně klienta dokážeme provést vlastně celým tím procesem a pomoci mu s našimi partnery se připravit na tu žádost vlastně o tu, o ten, o ten, o ten bezúročný úvěr, připravit si renovační pas a taktéž potom s našimi partnery. Ta, která stavební spořitelna má navázáno, tak vlastně se snažíme těm klientům potom dát i možnost si vybrat z firem, který tu rekonstrukci potom realizují, protože samozřejmě taky chceme pomoct tomu, aby klienti nebyli vystaveni, řekněme firmám, který třeba ne vždycky v minulosti fungovaly úplně spolehlivě. To znamená, taktéž se snažíme našim klientům toto vlastně přinést a pomoci jim v tomhle tom relativně náročném úkolu, protože totální rekonstrukce domu většinou nic nejde podle plánu, protože hlavně když máte starší dům, tak často, když, jak se říká, kopnete, začnete, tak zjišťujete, že ty věci jsou trošku jinak, než byly v projektové dokumentaci. Ale to k tomu taky patří a se vším se dá to řešení jednoduše najít a udělat. Takže z toho mám radost, že se ten program podařilo spustit i s velkou zásluhou pana premiéra, který osobně u toho taktéž byl přítomen a hodně se zasadil o spuštění tohoto programu. To znamená, jsou to věci, které si myslím, že jdou správným směrem a ten zájem, jak říkám, vidíme, že roste každým dnem.
Odhaduje se, že díky právě nové podobě toho programu by se mohlo do renovací investovat až 100 miliard korun. Tak je to vůbec využitelná částka? Nebo naopak cítíte potenciál, že by to mohlo být i mnohem víc?
No, Asociace českých stavebních spořitelen za rok dva tisíce dvacet pět jsme poskytli 37 miliard korun úvěrů ze stavebního spoření nezajištěných právě typicky na ty rekonstrukce. Teďka vidíme, že to číslo za letošní rok bude možná o něco lepší, protože za první pololetí to bylo 23 miliard korun. Uvidíme, ale to jsou velké částky. To znamená, ten trh tu absorpci má. A teďka samozřejmě ten dodatečný impuls, který přijde, tak uvidíme, jak bude, jak bude velký. Teď zase na druhou stranu je dobrá doba, protože pozorujeme útlum, že jo, stavebnictví jako takového, takže je šance právě, aby ty, i ty větší firmy se začaly zajímat o ty, řekněme, menší zakázky a byla tam větší, větší snaha získat ty zakázky, a tudíž přinést lepší hodnotu klientům. Takže já věřím, že je teďka právě dobrá doba na tu přípravu rekonstrukce, udělat si tendr a vlastně pustit se do toho. A to, co ministr životního prostředí pan Červený oznámil, tak byl cíl během dalších tří let poskytnout až 100 miliard korun na totální renovace, ať už rodinných domů, tak taktéž je potřeba zmínit bytových domů, protože to jsme ještě nezmiňovali. Tak ten program bezúročných úvěrů platí i na bytová družstva a společenství vlastníků jednotek. A tam ty parametry jsou nastaveny tak, že je možnost mít bezúročný úvěr až na 750 tisíc korun na jednotku, samozřejmě na základě splnění těch opatření, které jsou tam předdefinovány. Takže to není jenom pro rodinné domy, ale i právě bytové domy a sdružení vlastníků jednotek. Víme, že historicky tady byly velmi úspěšné programy Panel, kde se rekonstruovaly panelové domy, takže já věřím tomu, že toto taktéž pomůže vlastně změnit dále nebo posunout ráz těch, i těch velkých bytových domů. A, ehm, proto si myslím, že těch 100 miliard korun za ty tři roky je velmi ambiciózní číslo, ale nemyslím si, že není reálné.
Mají podle vás tedy mladí lidé nebo vůbec lidé, kteří třeba teď právě zvažují tu rekonstrukci, dostatečné povědomí o všech těch benefitech, které jim to může přinést, a díky právě třeba té úspoře energií vlastně můžou docílit toho, že ten život bude jednodušší, protože přesně jak jste zmínil, ta rekonstrukce je velmi často složitá a člověk přesně zjistí po prvních týdnech, že se ta investice mnohem víc navýší. Tak když říkáte, že teď je skutečně ta správná doba, tak je to takové PR slovo, nebo skutečně ty benefity aktuálně jsou takové, že byste to každému doporučil?
No tak stačí se podívat. Já samozřejmě nechci nikoho lekat, jo, ale konflikt Íránu, který nastal z kraje letošního roku, tak bohužel měl velký negativní dopad na cenu surovin, ať už je to ropa, zemní plyn, ale mnoho dalších věcí, které se vyvážejí z Perského zálivu. A bohužel ten konflikt nadále trvá i dnes v listopadu, kdy točíme, tak je to prostě po třičtvrtě roce, kdy sice pan prezident Trump říká, že každý měsíc to ukončí, ale bohužel se to nedaří a cena plynu je sto euro za megawatthodinu, přičemž prostě byla, byla třicet. To znamená, ty zvýšené náklady, ony zatím se nepropsaly, protože samozřejmě to funguje tak, že ti distributoři mají nakoupené fixní kontrakty, samozřejmě co mají ještě zajištěné pro svoje zákazníky. Ale ten propis od nového roku, od roku 2027, se obávám, že nebude nevýznamný a bohužel to nebude končit jenom lednovým zvýšením cen energií, ať už je to plyn, nebo elektřina, ale bohužel si myslím, že to bude příběh celého roku 2027. Byť vláda se hodně s tím snaží pracovat a snaží se sehnat levnější dodávky plynu, tak je to velmi náročné. Jo, takže právě si myslím, že s výhledem toho, že ceny energií půjdou dále nahoru, si myslím, že není moc na co čekat a ta návratnost těch investic bude lepší. Samozřejmě pro mladé lidi je vždycky hodně klíčové zvážit, když chci bydlet ve vlastním, tak kde bydlím. Jak jsem říkal, když je člověk po škole, tak vysoce doporučuji zvážit spíše nájemní cestu, udělat si v tom jasno. No ale pokud potom zjistíte, že nechcete bydlet někde v paneláku nebo prostě v bytovém domě ve velkém městě, ale chtěli byste prostě být blíž přírodě, tak pak je fakt skvělá cesta koupit starší rodinný dům. Je potřeba vyřešit dobrou dopravní dostupnost. To znamená, abyste nemuseli, jak se říká, potom s manželkou taxikařit, když máte děcka a furt je vozit třeba do školy, do školky a na různý kroužky, tak aby tam byla nějaká doprava v místě, taktéž klíčoví doktoři a tak dále. Ale vlastně když si potom pořídíte nějaký starší rodinný dům, klidně ne úplně v ideálním stavu za super cenu, protože dneska právě cena těch domů vlastně před totální rekonstrukcí se často rovná ceně pozemku. Tak vlastně když to uděláte, tak potom, když uděláte citlivou rekonstrukci právě i s podporou Nové zelené úsporám, tak vlastně můžete získat za cenu bytu ve velkém městě opravený rodinný domeček a máte úplně jinou kvalitu života.
23,7 miliardy korun. To je suma, kterou stavební spořitelny poskytly v rámci nezajištěných úvěrů, tedy v prvním pololetí letošního roku. Co to říká o aktuální situaci českých domácností?
No, je to 23 tisíc poskytnutých úvěrů. To znamená, 23 tisíc českých domácností si vzalo úvěr ze stavebního spoření a použilo ho na zlepšení svého bydlení, na rekonstrukci typicky. To nejsou úvěry na pořízení, ale jsou to typicky úvěry na rekonstrukce. Celý ten systém toho stavebního spoření jsme za posledních pár let spíše otočili a specializujeme se právě na dotační poradenství k Nové zelené úsporám a rekonstrukce. A vidíme, že ty úvěry narostly. Úvěry před dvěma lety měla průměrná výše úvěru nula celá osm milionů. Teď už jsme na milionu korun. To znamená, vidíme, že roste pomalu ten objem peněz, které si klienti půjčují, protože taktéž samozřejmě některé věci se zdražily, kvalita života šla nahoru, do některých věcí lidi více investují. Ale vidíme, že ten zájem je velmi, velmi velký. Těší nás a já věřím, že bude i dále pokračovat i díky tomu právě, že ta Nová zelená úsporám, teďka ty bezúročné úvěry, se projeví a budou samozřejmě ten podíl těch produktů bude taktéž určitě významný.
Dá se říct, že někdy dělají lidi zbytečné chyby právě u financování bydlení, že třeba nepočkají? Skutečně ten argument, že mladí lidé si dneska hodně stěžují na to, že je to nedostupné, a vlastně potom jsou schopni při nějaké zajímavé nabídce do toho bydlení jít a potom se v uvozovkách strhají, protože je to samozřejmě finančně náročné. Jsou nějaké jako doporučení, co třeba dělat, počkat skutečně, jak ses zmiňoval po té škole, tak nespadnout se do toho okamžitě, ale vydržet a vlastní bydlení si klidně pořídit až později?
To je vždycky otázka strašně osobních preferencí a vnitřního nastavení. A já, když jsem byl teďka přednášet na Vysoké škole ekonomické někdy možná je to rok nazpátek, tak byla plná aula lidí, dvě stě lidí a my jsme vlastně prezentovali právě nástroje na financování bydlení a bavili jsme se o trhu bydlení. A když jsem se těch studentů na konci ptal, kdo by si chtěl pořídit vlastní bydlení hnedka, co dostuduje, tak se přihlásilo 90 % rukou, jo. Pro mě to bylo překvapivé, že takhle obrovský podíl je, ale prostě to je zakořeněno. Stejně jako to je zakořeněno v mojí generaci nebo v generaci mých rodičů. To znamená, to jsou věci, který jako se podle mě ani nemá smysl pokoušet nějak jako měnit. Je to opravdu o tom, že ti lidi to chtějí, mají to jako svoji prioritu a jsou pro to ochotni hodně věcí obětovat. Tak je potřeba to spíš jakoby podpořit tak, aby vlastně to rozhodnutí bylo uvážené a aby na to byly vytvořené podmínky, aby se lidi nedostali do situace, že jak se říká, potom nebudou mít na vodu a na chleba, protože vlastně všechno budou muset dát do splácení nebo nákladů, nákladů na bydlení. To znamená, je potřeba se na to připravit finančně, ideálně naspořit peníze, ať už přes stavební spoření nebo přes jiný spořicí nebo investiční produkty. Zároveň taktéž mít nějakou rezervu tak, aby člověk nebyl úplně vystaven nereálným situacím, protože samozřejmě se občas stane, že potom přijdou věci, se kterými člověk nepočítá. To znamená, neměl by nejenom mladý člověk, ale kdokoli by neměl jít úplně na dřeň a přespříliš riskovat. A z pohledu toho času, já, když se bavím s mladými lidmi a taktéž mám své, svoje děti teďka právě lehce kolem dvaceti let staré, tak když se s nimi o tom bavím, tak samozřejmě mi říkají: "To je těžký, jo, nám ty nemovitosti tak strašně zdražují, nám to hrozně utíká. No tak jako my víme teďka, že to je pro nás strašně těžko dosažitelný, tak se snažíme si odkládat a spoříme, ale taktéž investujeme. Investujeme i hodně agresivně, protože vlastně doufáme, že třeba ta sázka vyjde a pomůže nám to, jo." Takže to jsou taky, jako já chápu, že to je jako depresivní. Na druhou stranu mladý člověk má tu výhodu těch let, jo. A ono se samozřejmě nemá tu zkušenost, tak neví, jak moc velká výhoda to je. Ale když potom pracujete několik let, dva, tři, čtyři roky, tak to není nic špatného prostě si na to počkat, jo, opravdu si to dobře uvážit, kde chci bydlet, za jakou cenu. Vždycky jsou období, kdy ceny nemovitostí stejně jako jiných aktiv velmi rychle rostou, ale pak zase období, kdy ty ceny nemovitostí třeba nerostou tak rychle nebo stagnují. To jsme měli naposledy v roce 2022, 2023. Tam byl dokonce i mírný pokles u bytů o zhruba 6 % za dvanáct měsíců. Teďka samozřejmě v loňském roce vyrostly byty o 14 %, jo, takže vidíme, že letos to bude 7 %. Takže ten růst je rychlý, ale potom zase se zmenšuje. A ty mzdy, klíčové je, aby mladí lidé nebo kdokoli, aby vlastně měli stabilní příjem, aby pracovali na tom, aby se vzdělávali, aby prostě dělali věci jednak, který je baví, protože pokud chce být člověk v něčem dobrý, tak ho to musí bavit. Rozhodně nedělat věci, když je člověk mladý, aby dělal věci, který ho nebaví, tak to si myslím, že je zločin, jo. Člověk sice má získávat zkušenosti, ale má dělat věci, který ho principiálně baví. Protože jenom když chcete být fakt dobrý v něčem, musí vás to bavit. To není o tom, že dojdete do práce na osm hodin. Prostě vás to musí bavit a musíte nad tím přemýšlet mimo tu práci, jak to zlepšit. A to, když jste dobrý, tak vlastně vás posouvá a za jednotky let potom můžete opravdu dramaticky navýšit svoje příjmy. A to je to klíčové, vlastně mít dostatečně dobré příjmy, stabilní, pro to, abyste to rozhodnutí koupit vlastní nemovitost nebo si koupit podíl v družstvu mohl udělat, protože samozřejmě ten finanční závazek s tím spojený je hrozně velký a nikdo nechce, aby člověk sice měl hezké bydlení, ale pak neměl nic jiného, jo. Takže je potřeba to hodně vždycky vyvažovat.
Podívali jsme se trošku do minulosti s tím stavebním spořením i teďka do současné doby. Tak kdybyste se měl naopak teďka podívat do budoucna, jaký význam bude stavební spoření hrát v životě Čechů třeba v příštích deseti letech?
Já doufám, že bude stále hrát stejnou významnou roli, že to samozřejmě bude produkt, který řeší přípravu peněz pro ať už rekonstrukce, nebo investice do vlastního bydlení a že ho bude využívat více než čtvrtina Čechů.
Poslední modelová otázka pro vás. Kdyby vám dneska bylo třicet let, měl byste průměrný plat a během příštích deseti let byste chtěl mít vlastní bydlení. Co byste udělal?
No tak bych si samozřejmě udělal finanční plán rozhodl, chtěl bych si vlastně naplánovat, co si budu chtít koupit, co si budu moct schopen dovolit a samozřejmě nastavit si odkládání těch peněz tak, abych se na to dobře připravil.
Martin Vašek, předseda Asociace českých stavebních spořitelen, byl hostem dnešního vydání podcastu. Díky moc a mějte se hezky.
Díky za pozvání a hezký den všem.
Hezký den všem.
